Lezení v halách

Foto Markus Schwaiger

Lezení v halách
Nehody v Alpách, 10. díl

GERHARD RIEGLTHALNER, inspektor oddělení, policejní horský vůdce, vedoucí alpské zásahové skupiny v oblasti Hochsteiermark, letový operátor u vrtulníků BM.I

HELMUT WEIXELBRAUN, inspektor oddělení, vysokohorský alpinista alpské zásahové skupiny Spittal an der Drau, policejní inspektorát v obci Möllbrücke

MARKUS SCHWAIGER, trenér sportovního lezení a učitel sportovního lezení v Tyrolsku, ÖAV – oddělení horského sportu, vedoucí státního vzdělávání instruktorů (sportovní lezení a volnočasové aktivity) a vzdělávání pro učitele sportovního lezení v Tyrolsku

GERHARD RIEGLTHALNER:

Nehoda při lezení v Lezecké akademii Mitterdorf/Mürztal
Prvolezec spadl asi 8 metrů do lana při lezení poté, když se mu nepodařilo zavěsit dvě expresní smyčky. Jeho pád na laně byl zachycen díky jištění. Partnerka, která ho jistila, byla však při tom katapultována ke stěně a utrpěla těžké zranění.

Dva lezci se 10. října 2015 ve večerních hodinách nacházeli v lezecké hale Lezecké akademie Mitterdorf v obci Barbara v údolí Mürztal, jako lanová dvojice tam nejprve zvládli větší počet výstupů. V 16:58 lezl muž jako prvolezec po cestě „Melange“ o obtížnosti 6+ UIAA. Jeho partnerka ho jistila pomocí jednoduchého lana.
Partnerka stála při jištění na zemi a spolulezce jistila pomocí jistítka Grigri. Prvolezec spadl z výšky přibližně 12 metrů, letěl asi osm metrů a po pádu zůstal viset na laně. Z důvodů automatického zablokování jistítka při vzniklém pádu a také díky velké pádové energií byla partnerka, která spolulezce jistila, nekontrolovaně vyzdvižena, respektive katapultována nahoru k lezecké stěně až k místu s prvním zavěšeným postupovým jištěním. Právě zablokování Grigri u tohoto prvního postupového jištění zabránilo pádu prvolezce až na zem.
Při nárazu na stěnu utrpěla jistící partnerka těžká poranění – frakturu kolenní čéšky, pohmožděniny, odřeniny na obou nohou a pažích, řeznou ránu na bradě. Přítomní lezci jí poskytli první pomoc a vozidlo Červeného kříže ji odvezlo do Zemské nemocnice Hochsteiermark v Brucku an der Mur. Prvolezec zůstal nezraněn.


HELMUT WEIXELBRAUN:

Manželský pár se zkušenostmi z Alp poprvé v hale. Zde došlo k těžkému poranění partnera.
V lezeckých halách dochází opakovaně k úrazům z důvodů nedostatečného jištění. V lezecké hale v Korutanech blízko střediska Spittal an der Drau spadl lezec asi z desetimetrové výšky a při tom se těžce zranil.

24. července 2011 se manželský pár ze Salzburgu, věk partnerů byl 52 a 40 let, vydal poprvé lézt do haly v Mühldorfu, který se nachází blízko městečka Spittal an der Drau. Manželé měli již patnáctiletou zkušenost s lezením v alpském horském terénu. V Mühldorfu si oba dva nejdříve zkoušeli některé cesty s využitím horního jištění. Poté si muž vybral v šestnáct metrů vysoké lezecké hale cestu o obtížností 6a. Při lezení používal jednoduché lano o průměru 9,2 mm, které si přinesl s sebou. Byl přitom jištěn svojí ženou pomocí jistítka „Reverso 3“. Žena ovládání tohoto jistítka znala, již několik let ho totiž manželé používali při jištění na skalách. Oba při lezení používali sedací úvazek. Prvolezec vylezl do výšky deseti metrů, až k tomuto místu zavěsil sedm expresních smyček. Z dosaženého stanoviště hmátl rukou nahoru ke karabině postupového jištění, aby tam zavěsil lano a mohl slaňovat dolů. Zavěšení do karabiny se mu ale nepovedlo a on spadl do lana. Jeho manželka pád nedokázala zbrzdit.
Podle toho, co vyplynulo z vyšetřování, žena neměla díky lehce převislé lezecké stěně bezprostřední vizuální kontakt se svým mužem a nebyl mezi nimi ani verbální kontakt, protože v hale byl velký hluk. Navíc příliš dlouhé nenapnuté lano zřejmě způsobilo, že jistící osoba nebyla schopna zabrzdit pád svého partnera. Váhový rozdíl mezi mužem, který lezl po stěně, a jeho ženou byl také docela značný. Použité lano mělo průměr 9,2 mm. Tento průměr lana je pro jistítka (zařízení na dynamické jištění) sice přípustný, doporučováno je ale lano o průměru 10 mm. Na jednoduchém laně se v délce asi pěti metrů objevilo spálení umělohmotné textilie, které zcela jistě vzniklo při brzdění. Jistící osoba měla na sobě rukavice a neutrpěla žádná poranění. Při jištění stála přímo u mírně převislé lezecké stěny. Její manžel se zřítil na zem hned za ní a při tomto pádu utrpěl těžká zranění. Vrtulníkem letecké záchranné služby byl transportován na Univerzitní kliniku v Klagenfurtu. Tam mu diagnostikovali roztříštění paty na levé noze, frakturu paty na pravé noze a tříštivou zlomeninu bederních obratlů. Měl navíc poškozenou i míchu, jen nepatrně unikl ochrnutí. Tři měsíce se léčil a dodnes trpí trvalými následky. Proti manželce zraněného bylo pro podezření ze způsobení zranění z nedbalosti vzneseno obvinění u státní prokuratury Klagnefurt, její stíhání však bylo později zastaveno.

Příklad nedostatečného jištění – volné lano, foto ÖAV_Reini Fichtinger

MARKUS SCHWAIGER

Bezpečné lezení
„Můj život je ve tvých rukou“

Sportovní lezení patří všeobecně mezi bezpečné druhy sportu. Má to asi co do činění také s tím, že se člověk nachází v nezvyklém terénu, který vzbuzuje respekt a u někoho třeba dokonce i strach. Člověk ví, že když udělá větší chybu, tak se může zřítit, a proto předtím, než začne lézt, zkontroluje uzel raději třikrát. Je známo riziko tohoto sportu, a proto jsou hlavně začátečníci velice pozorní.
I tak se ale při lezení může mnohé přihodit. Například pokročilejší a zkušenější se často již považují za „experty“, jsou sebevědomí a jistí a už třeba ani dobře nezkontrolují provedený uzel – a to může být jedna z příčin nehody. K chybě ale může dojít také například při lezení v hale, kde je příliš mnoho vlivů a rozptýlení a kde může být mnoho lezců, kteří ještě nikdy nechytali pád svého spolulezce, k chybám může dojít především u neočekávaného nebo překvapivého pádu.
Lezení je současně rizikovým sportem a bez dostatečného ovládnutí techniky jištění a bez znalostí několika důležitých prvků zajišťujících bezpečnost lezení existuje možnost pádu, který může v nejhorším případě vést i k smrti nebo k těžkému ublížení na zdraví s trvalými následky.
V této souvislosti uvedu základní doporučení pro bezpečnost lezení v halách.

„10 doporučení pro lezení v halách“
Jsou pro lezení potřeba pravidla? Ne, k lezení nejsou potřeba žádná pravidla, každý by měl ve svém vlastním zájmu převzít zodpovědnost za svůj pohyb při lezení a v tomto smyslu by se měl také chovat a jednat a brát ohled na ostatní. Co je ale v každém případě smysluplné, to jsou určitá doporučení. Doporučení nejsou žádné zákony nebo povinnosti. Pro každého jedince, který se chová zodpovědně, by doporučení měla vést k tomu, aby se zabránilo nehodám a zraněním.
U zkušených lezců by se dalo doporučením pro lezení říkat také něco jako „používání selského rozumu“, protože všechny zmiňované body by měly být vždy naprosto jasné a logické. Bohužel tomu tak ale není vždy. Především pro začátečníky jsou doporučení od expertů neuvěřitelně cennými radami, jak se vyvarovat fatálních chyb – chyb, které mají ostatní lezci už za sebou.
Dlouhou dobu měl každý spolek svá vlastní doporučení, která byla obsahově velmi podobná, lišila se však v konkrétních formulacích a závažnosti. Nyní se alpské spolky pod hlavičkou sdružení Club Arc Alpin (CAA, sdružení osmi alpských spolků v alpském prostoru) vedené Michaelem Larcherem domluvili, že tato lezecká doporučení přepracují a přeformulují tak, aby byla jednotná. Zveřejněna byla již doporučení pro lezení v halách, která jsou označena jako: „Bezpečné lezení v halách“. Texty těchto doporučení budou u všech členských spolků naprosto totožná – to u takového množství spolků není úplnou samozřejmostí.

„Informační kampaň“
Německý Alpenverein DAV vede od roku 2000 statistiku o návštěvnících lezeckých hal v Německu. V průměru to bývá každoročně v celém Německu asi pět milionů lidí. Od roku 2000 došlo v německých lezeckých halách k osmi smrtelným nehodám. Jednou z obětí byl sólo-lezec, který si byl svých rizik pravděpodobně vědom. Všichni ostatní spadli na zem bez lana. Co to znamená? Zbylých sedm lezců udělalo chybu při navazování lana do sedacího úvazku. Buď uzel vůbec nedokončili, nebo se navázali na laně do nesprávné smyčky. Co to navíc ještě znamená? Všem sedmi smrtelným nehodám by se bývalo dalo zabránit svědomitou a pečlivou kontrolou partnerem! Právě u lezení platí, že je nutné vzdát se rutiny a ještě jednou překontrolovat způsob navázání, a to nejen vizuálně, ale také hmatem a případně zasáhnout a zajistit nápravu! To ale neznamená, že se člověk má spoléhat jen na kontrolu, kterou provede partner, a odbýt to tím „vždyť on mne tak jako tak ještě zkontroluje“. Je nutné překontrolovat sám sebe a zabránit tak naprosto zbytečné chybě. Teprve potom se musí podívat a vše ještě jednou překontrolovat partner, který popřípadě i zasáhne a udělá nápravu. Teprve pak si mohou být oba partneři jistí, že je vše v pořádku a že je možné se pustit do výstupu.

Toto varovné číslo, kdy všech sedm lezců, kteří zemřeli v německých lezeckých halách a kteří byli zodpovědní za své činy (sólo lezce v tomto případě nepočítám), a přitom mohli být při správné kontrole partnerem stále ještě naživu, nás přimělo k tomu, abychom vydávali ještě důraznější doporučení týkající se kontroly partnera před začátkem výstupu. Proto na toto téma zveřejňujeme odborné články v příslušných časopisech a pořádáme odborné semináře. Proto jsme také vytvořili nový plakát, který má název „Tvoje rozhodnutí – naše doporučení“ a lze ho bezplatně získat v centrále Alpenvereinu i na www.alpenverein.at/shop.

„Při lezení“
Třetím momentem, který bych zde ještě chtěl zmínit, je jedna z nejčastějších příčin nehod při sportovním lezení – tou je nedostatečné zvládání obsluhy jistítka, tedy přístroje na dynamické jištění.
Správné ovládání jistítka neznamená jen dobírání, povolování, blokování a povolování lana při jištění. Správné ovládání jistítka znamená, že jistící partner umí udržet nečekaný pád a ve stresové situaci zareaguje správně, zamezí totálnímu pádu spolulezce a jistí tedy dynamicky celým tělem.
Více zabezpečení v tomto případě poskytují poloautomatická jistítka. Ta fungují tak, že při nepozornosti nebo chybě jistícího se jistítko automaticky zablokuje. To však neznamená, že by už člověk nemusel dávat pozor, nebo dokonce by měl přestat dbát na správnou funkci brzdicí ruky! V moderních automobilech je airbag, který při srážce zvyšuje šance na přežití. I přesto však řízení auta vyžaduje i nadále plnou řidičovu pozornost a nutnost dodržování pravidel silničního provozu.
Do většího povědomí chce Alpenverein vnést také doporučení (ostatně odsouhlasená i sdružením CAA) pro používání poloautomatických přístrojů na dynamické jištění při sportovním lezení v lezeckých halách a na cvičných skalách. A to za prvé opět pomocí plakátu s tématem „Tvoje rozhodnutí – naše doporučení“ a za další pak pomocí naší aktivity označené jako „Lezeme bezpečně“. Při této aktivitě docházejí za lezci do hal odborníci a specialisté na lezení z řad Alpenvereinu. Chceme tímto dosáhnout většího zapojení těch již motivovaných i všech ostatních zájemců o lezení do lezeckých kurzů. Toto chceme realizovat pomocí kurzů Tourstopp.

„Tourstopp“ se vždy skládá ze tří částí:
- Testování poloautomatických jistítek
Během této fáze kurzu si každý vyzkouší test nejběžnějších poloautomatických jistítek na simulátoru pádu. Naši instruktoři jsou přitom připraveni pomoci jak radou, tak i praktickým předvedením.

- Workshop „Bezpečné jištění“
Na tento kurz se mohou zájemci přihlásit na naší homepage, workshop trvá asi tří a půl hodiny.

- Instruktoři a trenéři v hale
Třetí tip kurzů probíhá tak, že naši trenéři a instruktoři jsou přítomni v hale večer za plného provozu a upozorňují osoby provádějící jištění na chyby, respektive upozorňují, jak zlepšit techniku ovládání poloautomatických jistítek. Při tomto kurzu trenéři pracují aktivně s každým lezcem.

Foto Regina Sterr

Bezpečně při lezení v hale

10 DOPORUČENÍ ORGANIZACE CLUB ARC ALPIN
Sportovní lezení nabízí jedinečné možnosti mentálního a tělesného tréninku, zábavu a partnerství. Lezení v halách představuje ale i jistá rizika! Naučte se, jak se zde při lezení správně chovat. V lezeckých kurzech získáte všechny potřebné dovednosti.

Text: Gerhard Rieglthalner, Helmut Weixelbraun, Markus Schweiger
Překlad: Kateřina Homutová, Ladislav Jirásko