Úspěšná resuscitace na Goldecku
Nehody v Alpách, 2. díl
Hubert Scharf, inspektor oddělení, alpinista alpské operační skupiny Villach
Prim. Pd Dr. Peter Paal, MBA Edaic Edic, odborný lékař – anesteziolog a lékař zabývající se intenzivní medicínou, lékař horské záchranné služby z jižního Tyrolska, člen ICAR a UIAA MEDCOM, člen představenstva ÖGAHM, nadšený alpinista
3. září 2015 v 16:40 dorazilo na policejní inspektorát Paternion, okrsek Villach, spolková země Korutany, oznámení, že se v bezprostřední blízkosti vrcholu hory Goldeck, mezi chatou „Panoramahütte“ a vrcholem, zhroutil starší muž a nevykazuje již žádné známky vitálních funkcí. Kromě osoby, která tuto událost nahlásila, se údajně na místě zdržují dvě další osoby.
Dvěma zaměstnanci na policejním inspektorátu Paternion, kteří vykonávali službu, byl oznamovatel požádán, aby ihned započal s pokusy o záchranu života. Současně mu bylo sděleno, že oba zaměstnanci vyráží na místo nehody a že v dalších činnostech o záchranu života postiženého budou pokračovat oni. Okamžitě bylo požádáno o vyslání záchranářského vrtulníku RK 1. Oba zaměstnanci se začali přemisťovat k místu nehody a přitom pomocí mobilního telefonu zvládali udržovat stálý kontakt s osobami poskytujícími na daném místě první pomoc. Současně se o situaci domlouvali s posádkou záchranářského vrtulníku. Díky tomu, že byli schopni posádce vrtulníku sdělit přesnou pozici místa nešťastné události, poskytnout informace o tom, jak to na místě vypadá a jaké počasí tam aktuálně panuje, mohl vrtulník přistát nedaleko vrcholu. A posádka tak mohla převzít zachraňování nemocného. Do té doby, než helikoptéra dorazila na místo, přítomné osoby střídavě a kontinuálně prováděli první pomoc (resuscitaci). Díky tomu se jim podařilo udržet nemocného muže při životě.
Po ošetření lékaři záchranné služby na místě zásahu byl pacient helikoptérou transportován na kliniku v Klagenfurtu. Zde se o něj pečovalo až do 10. září 2015. Poté byl umožněn převoz do vojenské nemocnice v jeho vlasti.
Muž tuto nešťastnou událost přežil nejen díky rychlé a soustavně prováděné první pomoci osobami, které byly přítomny na místě nehody, ale i díky okamžitě zahájené záchranné akci a koordinačním opatřením policejních úředníků. K přežití postiženého samozřejmě významně přispěla i poskytnutá péče lékařů záchranné služby.
Popis oblasti
Oblast Goldecku, která je oblíbenou turistickou destinací, se nachází mezi městy Spittal an der Drau (na severu), spodním údolím Drávy – Paternion (na jihu), jezerem Weißensee (na jihu) a horním údolím řeky Dráva – Sachsenburg/Kleblach (na západě). Je to oblast s mnoha značenými turistickými trasami, které vedou ze všech možných směrů až na vrchol Goldecku. Oblast se nachází v nadmořské výšce mezi 1500 metry a 2142 metry (vrchol). V této turistické oblasti je několik horských chat, přičemž chata „Panoramahütte“ stojí jihozápadním směrem jen kousek od vrcholu ve výšce 2130 metrů. Na samotném vrcholu Goldecku je velký televizní vysílač ORF. Na sever pod vrcholem, ve výšce 2040 metrů, stojí horní stanice lanovky Goldeckbahn. Lanovka začíná v městě Spittal an der Drau a je turisty a ostatními návštěvníky velmi využívána. Z Paternionu vede do údolí Seetal (1888 m), které se rozkládá jižně kousek pod vrcholem, silnice s panoramatickými výhledy. Na silnici se platí mýto. 3. září 2015 panovalo v celé oblasti dobré počasí, které bylo vhodné pro pěší túry. Obloha byla částečně zatažená, dohlednost téměř neomezená. Foukal lehký jihovýchodní vítr. Teplota vzduchu byla až do výšky 2000 metrů docela příjemná.
Vrchol Goldeck s chatou „Panoramahütte“ a místem nehody
Postižená osoba
Muž, šestaosmdesátiletý občan České republiky, trávící dovolenou u jezera Millstätter See, se vydal na procházku do oblasti Goldecku v časných ranních hodinách. Osobní automobil odstavil ve Spittalu na parkovišti u dolní stanice lanovky Goldeckbahn, nahoru vyjel lanovkou. Během procházky v 16:40 mezi chatou „Panoramahütte“ a vrcholem hory Goldeck zkolaboval v důsledku srdečního selhání a na místě zůstal bezvládně ležet. Všiml si toho 44letý německý turista, který okamžitě přes tísňovou linku zalarmoval policii. Podařilo se mu na sebe upozornit dva zaměstnance lanovky, kteří přispěchali na pomoc a všichni tři pak prováděli resuscitaci postiženého až do příletu vrtulníku záchranné služby. Při příjezdu policejních inspektorů z Paternionu byl muž již připraven pro transport do nemocnice. Identitu muže, odkud pochází, jeho příbuzné, místo pobytu během dovolené, místo odstavení vozidla a tím pádem výchozí bod jeho výletu – to vše se podařilo najít a zjistit díky rozsáhlému pátrání až po jeho převozu do nemocnice.
Hornatá oblast poblíž vrcholu Goldeck láku ročně tisíce turistů
Resuscitace zachraňující život
Starší muž přežil v horách bez poškození mozku srdeční zástavu, protože návštěvníci, kteří byli přítomni na místě nehody, začali krátce po kolapsu postiženého provádět první pomoc a v krátkém čase se objevil i tým lékařů – záchranářů, kteří pokračovali v další resuscitaci.
Tento případ stojí za zmínku z několika důvodů:
Za prvé to, že muže postihla srdeční zástava právě na horách, se stává zřídkakdy. V Rakousku zemřelo v roce 2016 na srdeční zástavu osmdesát lidí, což jsou jeden až dva lidé týdně. Za druhé se povedlo muže nahoře v horách včas a správně oživit. Včasné a správné pomoci se při takovéto události v horách dostane také málokdy. Za třetí – muž srdeční zástavu přežil, aniž by došlo k poškození mozku. Jen málo lidí utrpí a přežijí srdeční zástavu, která je postihne v horách. A ještě méně jich přežije bez poškození mozku.
Přežití srdeční zástavy v horách je velká mimořádnost. Proč? V obydlených oblastech s větší koncentrací lidí se lékaři se srdeční zástavou setkávají pravidelně. V popisované oblasti, kde žije přibližně sto tisíc obyvatel, se podle dlouhodobých evidencí dá počítat s tím, že takováto událost postihne minimálně jednoho člověka denně. V horách se tolik lidí jako v obydlených oblastech nepohybuje, proto je zde evidováno mnohem méně srdečních zástav. Za další je v takovýchto polohách mnohem méně pravděpodobné, že se postiženému člověku při takovéto události dostane včasné a účinné pomoci. A to proto, že se na místě většinou vyskytuje mnohem méně lidí, kteří jsou schopni pomoci. A také proto, že je zde k dispozici mnohem méně zařízení potřebných pro záchranu života (například poloautomatický defibrilátor – AED). Obecně dále platí, že v horských polohách se k postiženému člověku dostane lékařská záchranná služba za nesrovnatelně delší dobu po vzniku nehody než v obydlených oblastech.
Při srdeční zástavě je důležité nejen to, aby postižená osoba přežila. Ještě důležitější je, aby přežila bez poškození mozku a aby i nadále mohla vést samostatný a kvalitní život. Náhlá zástava srdce bývá u dospělých zpravidla vyvolána srdečním infarktem. Infarkt má za následek, že srdce přestane rytmicky pracovat – většinou nekoordinovaně kmitá. Tomuto stavu se říká komorová fibrilace. Srdce se z tohoto stavu musí dostat pomocí elektrošoku (defibrilace). Pro přežití bez poškození mozku je rozhodující, aby defibrilace proběhla co nejdříve. A zvládnout to na horách, je velkou výzvou, protože doba, než se AED (poloautomatický defibrilátor) dostane k danému člověku, bývá většinou docela dlouhá. Největší šance na přežití lze očekávat v případě, když se defibrilace provede během prvních pěti až deseti minut po srdeční zástavě a za předpokladu, že se do zahájení defibrilace provádí správná resuscitace formou masáže srdce a umělého dýchání. Zde je důležité vědět, že samotná masáž srdce zajistí mozku a srdci dostatečné zásobení kyslíkem pouze během prvních pěti až osmi minut oživování. Tuto dobu se podaří zvládnout zpravidla jen v obydlených oblastech. Při delší době oživování je rovněž nutné zajistit umělé dýchání. Toto platí hlavně pro srdeční zástavu, ke které došlo na horách.
Podle jedné rozsáhlé rakouské studie, která probíhala v letech 2005 až 2015 a kterou prováděly společnost Kuratorium für alpine Sicherheit a univerzitní klinika v Innsbrucku, postihla srdeční zástava v horách celkem 136 lidí. U osmdesáti osmi postižených byly prováděny oživovací pokusy. Z tohoto počtu postižených přežilo ve sledovaném období osm, z nich pouze pět bez poškození mozku. Dá se ale předpokládat, že počet přeživších byl vyšší, protože v této evidenci jsou zahrnuti pouze ti, kteří se dostali na univerzitní kliniku v Innsbrucku. O dalších deseti přeživších bez poškození mozku během sledovaného období se totiž postupně v letech 2008 až 2016 objevily informace v německých a anglických mediích.
Několik málo studií, které byly za tímto účelem v horách prováděny, ukazuje, že se šance na přežití zvyšují, pokud byly v horských oblastech použity AED defibrilátory. Podmínkou ale bylo, že defibrilátor byl v této oblasti k dispozici a že pro jejich obsluhu byly proškoleny osoby. Při použití defibrilátoru jsou podmínkou pro úspěšné zásahy i dobře fungující lokální dvoustupňové záchranné systémy – k dispozici musí být větší množství záchranek a k tomu vhodné menší množství vozů rychlé záchranné služby s lékaři. V mnoha odlehlých oblastech (například s časem dojezdu záchranek delším než 20 minut od jejich nejbližšího stanoviště) prošlo zdravotnickým školením mnoho laiků, kteří mohou na místě nehody zvládnout poskytnutí první pomoci a kteří rovněž zvládají resuscitační metody včetně správného použití defibrilátoru. Jejich účinná pomoc při srdeční zástavě tak pomůže překlenout první kritické období, než na místo dorazí profesionální pomoc.
Mezinárodní komise pro alpskou urgentní medicínu (ICAR MEDCOM) doporučuje pořízení defibrilátorů do hodně navštěvovaných lyžařských oblastí, horských chat a restaurací, dále pak na akce při velkém počtu návštěvníků a stejně tak i do odlehlých, ale hodně navštěvovaných míst, kde není přítomna lékařská služba.
Je důležité, aby potenciální pomocníci byli obeznámeni s tím, jak se provádí kardiopulmonální resuscitace a jak se používá defibrilátor. K získání většího počtu dobře proškolených pomocníků přispívá i to, když se s proškolováním kardiopulmonální resuscitace začíná již u dětí školního věku a když se provádí pravidelné doškolování (například každých pět let). Při takovýchto opatřeních se možnost přežití při srdeční zástavě může zvýšit z deseti až na třicet procent. Výuku kardiopulmonální resuscitace ve školním věku zahrnula do svých programů a doporučuje ji i světová zdravotnická organizace (WHO).
Dá se říci, že srdeční zástava, která někoho postihne na horách, je nepříliš často se vyskytující událostí. Platí rovněž, že díky geografickým podmínkám se rozsáhlejší pomoci dá dosáhnout jen v hustěji obydlených aglomeracích blízko hor. Moderní technika zahrnující mobilní radiotelefonní spojení a leteckou záchrannou službu významně přispívá k tomu, že v Rakousku mají lidé, kteří jsou postiženi srdeční zástavou v horách, velkou šanci na přežití. Popisovaný příklad přežití bez následků je toho dokladem. Tyto úspěchy a také pozitivní vyhlídky na úspěch i při jiných nehodách jsou významným argumentem potvrzujícím potřebu proškolování laiků a pořízení defibrilátorů do alpských oblastí nacházejících se blízko městských aglomerací. Pokud by byli všichni obyvatelé již od školního věku důkladně proškolováni v resuscitačních metodách (včetně pravidelně se opakujícího doškolování), existuje reálná možnost, že se šance na přežití u srdeční zástavy zvýší. Takovéto programy jsou ve smyslu požadavků WHO v Rakousku velice podporovány.
Vrcholový kříž na Goldecku (2142 m)
Goldeck v zimním období křižují skialpinisté, freerideři a sjezdoví lyžaři
Text: Hubert Scharf
Překlad: Kateřina Homutová, Ladislav Jirásko
Foto: Alpinpolizei Österreich, Ladislav Jirásko, Günter Auferbauer a archiv lidé&HORY